Schopnost porozumt esk gramatice vm usnadn pouvn etiny jako jazyka. Dobr znalost esk kultury vm pome bute tak uiten. Sv znalosti eskho jazyka budete moci vyut tak pi komunikaci s rodinnmi pslunky a pteli, kte jsou rodilmi eskmi mluvmi.

podstatn jmna

esk skloovn podstatnch jmen je sloit a zahrnuje mnoho skloovacch prav. Pohlav, pd a slo hraj roli pi urovn deklinace podstatnch jmen.

Pidruen pdavn jmna mus brt v vahu tak pohlav. esk podstatn jmna popisujc osoby maj odlin musk/ensk tvary. Existuj vak vjimky.

slo je tak zsadnm determinantem podstatnch jmen v etin. sla se sklouj jak v minulosti, tak i ptomn as. Singulrn sla jsou oznaena genitivem . Tato sla lze tak oznait s tvarem muskm nebo enskm. V minulosti bylo mnon slo nahrazeno jednotnou instrumentln koncovkou -ma.

etina m velmi robustn flektivn systm. Skloovn je normou pro vtinu podstatnch jmen, pdavnch jmen a slovek. Ppony jsou nejastjmi zmnami. esk slova maj obvykle ti a sedm grafm. Ale , y me mt i vce ne sedm.

Pdavn jmna

et studenti mus umt porozumt pechylovn pdavnch jmen. Podstatn jmna lze upravit pdavnmi jmny. Forma pdavnho jmna se bude liit v zvislosti na jeho rodu, sle a gramatickm stavu.

esk jazyk m ti typy pdavnch jmen. Krom pdavnch jmen existuj jsou tzac slova, pedloky a spojky. K dispozici je tak ada zjmen. Do zpadoslovansk rodiny pat etina. It d na rozdl od mnoha jinch jazyk nem lnky.

esk pdavn jmna se sklouj podle nlady a asu. etina m aspektov vznam asu. esk slovesa mohou tvoit i aspekty. Daj se rozdlit do t gramatickch stav. Podmnkov zpsob lze pout k vytvoen minulho asu. Pro hypot hetick udlosti, pouv se indikativn nlada. Zkontrolujte zde a zskejte dal informace informace pdy j.

Slovesa

Nkolik sloves v etin m aspektov vznam. Stn lexiklnho slovesa mu me pidat aspektov vznam. Aspektovho vznamu mete doshnout pouitm gerundia nebo sloveso s perifrastickm vrazem.

Obvyklou strategi pekladu lexiklnch slov je aspektov vta s ingresivnm smyslem. Krom obvyklch vznam sloves je nejdleitj funkc slovesa jeho aspektov funkce, kter pidv vznam infinitivu lexiklnho slovesa.

Krom nejastjch sloves m mnoho sloves aspektov vznam. Jeden z nich je zacit. Druh je zacinat.

elipsa je dal sloveso, kter m aspektov vznam. elipsa je nejmen gramatick tvar slovesa a je zajmavm prvkem k prozkoumn.

Gramatick ppad

esk jazyk krom mnoha jinch gramatickch znak pouv k uren gramatickho pdu slova pedloky. Tato informace je zakdovna ve slovesu. M ti gramatick zpsoby, vetn podmiovacho zpsobu, indikativnho a rozkazovacho zpsobu.

esk jazyk pouv pedloky k ustaven rodu ve vtch. Pohlav hraje v jazyce dleitou roli. Vtina podstatnch jmen, kter popisuj zvata nebo lidi, m odlin musk a ensk tvary.

V etin existuj ti rody: musk, ensk a stedn. Toto nen pevn pravidlo, protoe nkter slova odpovdaj vce ne jednomu paradigmatu.

esk pedloky se asto pouvaj s pdy genitivu a dativu nebo akuzativu. Jedn se o komplikovan systm gramatickch prav, kter je sten zddn z praslovanskho jazyka. Vtina uebnic zobrazuje esk ppady v jejich poad. Studenti mohou mt rzn pohledy.

Rod

esk jazyk m krom rodu podstatnho jmna jet ti dal gramatick kategorie. Jde o slo, pd, a skloovn.

esk podstatn jmna jsou sloena z velk sti z pd. Nen to jen nejdleitj faktor pi urovn rodu slova, ale tak uruje pravideln skloovn jmna. Zle na rodu a koncovce podstatnho jmna.

Nkter pdavn jmna lze pout i v ppad nominativu. V tomto ppad mus bt pdavn jmno porovnno s odpovdajcm podstatnm jmnem. Existuj dva typy pdavnch jmen: mkk a tvrd. Tvrd pdavn jmna kon na -y, zatmco mkk na -i.

V nominativu jsou mon dva tvary mnonho sla. Ty lze tak pout k popisu nespecifikovanch veliin. sla mezi dvma a tymi jsou reprezentovna nominativem mnonho sla, zatmco vy sla lze popsat pomoc genitivu mnonho sla.